Beta Kasein v mléce | Inplem

Beta Kasein v mléce

Menu

Galerie

mlékoBeta Kasein: je A2 lepší než A1?

   Kasein dělá sýr. Jeho srážením dostávají tvaroh a sýr svou pevnou konzistenci. Kasein kromě toho představuje největší část bílkovin kravského mléka, z čehož nejznámější je kappa-kasein. Stále častěji ale inseminační stanice zveřejňují také genotyp svých býků pro produkci beta-kaseinu. Pro ně platí, že A2 je lepší než A1. Co se za tím skrývá?

   Mohou být určité složky mléka vhodnější pro lidskou výživu než jiné? Již před dvaceti lety stanovili vědci z Nového Zélandu tezi, že některé mléčné proteiny mohou být pro lidi hůře stravitelné. Přesto, že se to nikdy zcela neprokázalo, zaznamenává prodej mléka, které obsahuje údajně zdravější varianty proteinů, v Austrálii boom. Také v Německu naskakují inseminační stanice do tohoto rozjetého vlaku a uveřejňují u svých býků genetický potenciál pro tvorbu beta-kaseinu. Skrývá se za tím víc než jen pouhé marketingové opatření?

   V jednom litru kravího mléka je obsaženo asi 3,3% nebo 33g bílkovin. 20% těchto bílkovin připadá na tzv. syrovátkový albumin a globulin, naproti tomu zbylých 80% připadá na kasein. Samotný kasein potom sestává z alfaS1-, alfaS2-, beta- a kappa-kaseinu. Z toho největší část představuje alfaS1-kasein (10 g/l), následován beta-kaseinem (9,3 g/l), kappa kaseinem (3,3 g/l) a alfaS2-kaseinem (2,6 g/l).

B-CASEIN -> chemický rozdíl mezi A1 (histidin) a A2 (prolin) na AMK řetězci způsobený bodovou mutací 1 gen. báze

B-CASEIN -> chem. rozdíl mezi A1 (histidin) a A2 (prolin) na AMK řetězci způsobený bodovou mutací 1 gen. báze

   Změny ve složení těchto kaseinových složek a jejich genetických variant mají přímý vliv na produkty, které se z nich zhotovují. V této souvislosti bylo řečeno už mnoho o kappa-kaseinu. Jeho genetická varianta kappa-BB je zejména vhodná pro výrobu sýrů s výnosem sýra vyšším až o 1,5 kg ze 100 kg mléka. Tato jasná výhoda oproti AA-variantě se ale nijak nepromítá ve výkupních cenách mléka, které obsah konkrétní varianty kaseinu nezohledňují.

   Jinak to může ale v budoucnu vypadat v případě beta-kaseinu, jehož A2 varianta se stává pro chovatele a zpracovatele mléka zajímavou z hlediska odbytu na trhu. Oproti A1-variantě je A2 typ lépe stravitelný. Beta-kasein A2 platí totiž za původní genotyp a vyskytuje se u méně prošlechtěných plemen. Kromě toho někteří vědci věří, že před domestikací byl v kravím mléce přítomen pouze typ A2, stejně jako je tomu dosud v případě lidského, ovčího, kozího a buvolího mléka. Vedle A1 a A2 variant známe ještě varianty beta-kasein A3, B, C, D a E, které jsou ale málo rozšířené.

Rozdíl spočívá v genech

   Tento rozdíl v genech „pro sebe“ odhalil novozélandský zpracovatel mléka A2-Korporace, která zpracovává pouze mléko od těch krav, které mají geneticky podmíněnou produkci beta-kaseinu A2 v mléce. A2-Korporace je dokonce natolik přesvědčena o zdravotně závadném působení A1 varianty, že v roce 2002 vstoupila do soudního sporu s novozélandským mléčným gigantem Fonterra a požadovala, aby Fonterra na všech svých výrobcích povinně musela uvádět varování, že „požívání tohoto mléčného produktu může ohrozit vaše zdraví“. Pro nedostatek vědeckých důkazů A2-Korporace spor prohrála, ale diskuse na toto témě již byla zahájena – a dodnes neutichla.

   Podle tvrzení A2-Korporace během trávení vzniká z beta-kaseinu A1 opiát Casomorphin-7, zkráceně BCM-7. Ten je dáván do souvislosti se vznikem nemocí jako např. diabetes typu 1, onemocnění srdce, autismus nebo schizofrenie. Protože se však nikdo neživí výhradně mlékem, je velmi obtížné řečené souvislosti prokázat. Toto komplexní vzájemné působení a vysoké náklady jsou důvodem toho, že v minulých letech byl na tomto poli učiněn jen velmi malý pokrok a tyto údajné spojitosti se nepodařilo objasnit.

   Argumenty A2-Korporace tedy stojí na vratkých nohách a dodnes nebyla schopna svou tezi prokázat. Naproti tomu je ale pravda, že obě varianty rozdílné jsou a tak jako geny jsou rozhodující v tom, jestli někdo má modré nebo hnědé oči, tak rozhodují geny i o tom, jestli konkrétní kráva poskytuje mléko s beta-kaseinem A1, A2 nebo jinou variantou.

   Skot má, stejně jako lidé, dvojitou sadu chromozomů, tedy 50% od matky a 50% od otce. V případě již déle známého kappa-kaseinu jsou známé jak homozygotní varianty AA a BB, tak i heterozygotní varianta AB. Totéž se týká i beta-kaseinu, kde známe homozygotní varianty A1/A1 a A2/A2, stejně tak heterozygotní variantu A1/A2. Nedá se tedy říct, že by existoval jen genotyp A1 nebo A2, ale v příslušných kruzích se již etabloval hovorový výraz „A2-býk“, čímže je míněn býk s genotypem A2/A2.

Čistá A2-stáda

   Při výzkumu na mnoha tisících švýcarských krav byly zjištěny zřetelné meziplemenné rozdíly. Zdá se ale, že nejsou zcela stejné ve všech zemích. Na Novém Zélandu tak stoupl podíl A2-krav, stejně jako plemenných býků, kteří mají být využiti k umělému oplodňování, aby předávali čistě jen gen pro A2 variantu. Aktuálně jsou na špičce užitkovosti jiní býci, ale přece se najdou celé stovky farmářů, kteří k reprodukci užívají pouze A2 býky, z nichž někteří zásobují mlékem A2-Korporaci. Takoví chovatelé ale nejsou jen na Novém Zélandu, nyní ale také v Austrálii, USA, Koreji a nedávno se objevili i ve Velké Británii.

Citelný rozdíl

   Že mléko od A2-Korporace nesmí být proklamováno jako zdravotně prospěšné se podařilo prosadit společnosti Forterra díky verdiktu soudu. A i když to dosud není prokázáno, mnoho konzumentů je ochotných přísahat, že A2-mléko je pro ně skutečně lépe stravitelné. V Austrálii tak představuje A2-mléko již 8% z celkového objemu prodaného mléka na trhu, což je více než „bio“ mléko, mléko bez laktózy, sójové a kozí mléko dohromady. Kromě toho se v Austrálii a na Novém Zélandu poptávka po A2-mléku za posledních pět let zvýšila až deset krát.

   V roce 2011 vstoupila A2-Korporace do spolupráce s britským výrobcem stolního mléka Robert Wisemann Dairies, který patří německému mléčnému gigantu Müller. Kromě stolního mléka a jogurtů začala A2-Korporace také s produkcí kojenecké výživy. V jižní části Nového Zélandu pro tento účel v současné době firma Synlait, která zpracovává mléko, staví objekt, kde se bude tato kojenecká výživa plnit do lahví a odkud by měla od podzimu 2014 proudit na čínský trh.

Vyšší ceny bez vyšší hodnoty

   Jestli se bude v blízké době ve Švýcarsku, Německu a Rakousku produkovat A2-mléko je otázka. Velkou překážkou realizace je nutnost vyšlechtit čistá A2-stáda a nutnost mléko třídit, skladovat a zpracovávat odděleně.

   Švýcarská společnost Swissgenetics je v budoucnu ochotna v rámci genetické selekce provést test na beta-kasein A2. „Ta poptávka ve Švýcarsku ještě není,“ říká genetik Fritz Schmitz, „ale zahraniční partneři ho tu a tam vyžadují.“ Protože švýcarské inseminační dávky jsou ve světě velmi žádané, testuje také firma Selectstar beta-kasein A2. Genetik Frank Baumgartner v tom vidí jednu výhodu: „Budeme-li nabízet dva býky se stejnými výkonostmi, může pak faktor A2 být rozhodující.

Z německého originálu FM/lid Beta Kasein: A2 besser als A1?. Rinderzucht Braunvieh 2014, 3, s. 56–57 přeložila Magdalena Bartáková.

   Beta kasein je druhou hlavní bílkovinou mléka. Dodnes bylo objeveno celkem dvanáct variant beta-kaseinu, přičemž nejčastější je alela A1 a A2. Alela pro údajně původní a zdravější beta-kasein A2 je frekventovanější u mimoevropských a obecně u méně prošlechtěných plemen. Různá plemena skotu se liší v četnosti výskytu alel pro konkrétní typ beta-kaseinu. Z plemen běžných v českých chovech je nejvyšší u plemen Jersey nebo Brown Swiss (70-80%), o něco méně častá je u plemena Holštýn (60%). V posledních letech se tzv. A1/A2 hypotéza dostává do popředí zájmu a stále častěji v evropských chovech probíhá šlechtění na beta-kasein A2.

   Níže uvádíme býky z nabídky INPLEMu a jejich genotyp pro produkci beta-kaseinu.

Genotyp býků pro beta-kaseiny v mléce 

Magdalena Bartáková

 

Aktuální články

Hledat

Aktuální počasí

 

In-počasí

Obrázek z galerie

230000 921 (SCOOP x HYUNDAY)

            TOPlist