





Pokroky v genomice a využití dat z robotického dojení výrazně zpřesnily odhady, jak budou budoucí dojnice vypadat a jak si povedou při dojení v automatických systémech. Díky spojení genetických markerů, údajů z robotů získaných laserovým měřením a vlastních genomických plemenných hodnot dnes mohou chovatelé úspěšně selektovat krávy, které jsou nejen vysoce produkční, ale také efektivní, s ideálně tvarovaným vemenem, klidné při dojení a schopné rychlého a plynulého vydojení. To v konečném důsledku zvyšuje ekonomiku a efektivitu moderních mléčných provozů.
Základem efektivního dojení je správné utváření a stavba vemene. Dobře rozmístěné a přiměřeně dlouhé struky spolu s vyváženým vemenem umožňují rychlejší nasazení dojicího zařízení, důkladnější vydojení a plynulejší průběh celého procesu - ať už v klasické dojírně, nebo v robotickém systému.
Výzkum STgenetics v oblasti znaků pro dojení robotem
Společnost STgenetics se výzkumu vlastností spojených s dojením robotem věnuje systematicky již více než pět let. Za tu dobu shromáždila přes 2,5 milionu denních záznamů z dojících robotů od více než 15 000 krav. Tento rozsáhlý výzkum vyústil ve vytvoření indexu Robotic Cow Index (RCI). Jde o vůbec první genomický index, který je zaměřen na genetiku pro dojení ve 21. století a je postaven přímo na reálných datech z dojicích robotů. Cílem zavedení RCI je přinést jednoznačné zlepšení průběhu dojení, efektivity práce a celkové ziskovosti stáda v budoucnu.

Společnost STgenetics na tento výzkum a vývoj RCI navázala v dubnu 2026 zavedením nových, vysoce přesných digitálních znaků měřených pomocí laseru přímo v robotech. Mezi tyto selekční znaky patří:

Od vizuálního hodnocení k přesným digitálně získaným datům
Zavedení těchto znaků znamená dost zásadní technologický posun v přesnosti plemenářské práce. Dříve jsme hodnotili krávy a jejich vemena "od oka", každý po svém. Nyní můžeme hodnotit velmi přesně na základě ohromného objemu velmi přesných dat - nasbíraných několikrát denně na mnoha tisících krav.
Z chovatelského hlediska je navíc úplně zásadní, že heritabilita (dědivost) těchto digitálně měřených vlastností přesahuje 35 %. To znamená, že sledované znaky velmi dobře reagují na selekci.
Chovatelé tak dostávají do rukou šlechtitelsky účinný nástroj, který jim umožní dosahovat rychlého a měřitelného pokroku ve stavbě vemene a efektivitě dojení u dcer vybraných býků.
Skóre temperamentu při dojení - Milking Temperament Score
Krávy, které jsou při dojení klidné a cítí se pohodlně, se dojí rychleji a snáze. Proto je skóre temperamentu při dojení (MTS), v moderních mléčných chovech čím dál důležitější. Dříve se povaha krávy při dojení hodnotila hlavně odhadem, tedy podle toho, jak ji člověk viděl a jak se mu zdála. Nyní na to můžeme jít přesněji: používat skutečná data z provozu.
Výpočet MTS vychází z toho, jak se kráva v robotu reálně chová. Sleduje se například:
Jednoduše řečeno: čím klidněji kráva v robotu stojí a čím rychleji spouší a vydojí mléko, tím snazší, rychlejší a efektivnější je celé dojení. Vyšší hodnota MTS je žádoucí: to jsou krávy, které při dojení nezdržují přešlapováním a zbytečnými pohyby, nemají tendenci kopat, ale jednoduše a klidně se postaví a nechají se rychle a snadno obsloužit.
Jak mohou chovatelé využít tyto nové vlastnosti ve šlechtění?
Nejlépe prostřednictvím kombinace genomického hodnocení a chromozomálního matingu, kde se všechny získané znaky zhodnotí v připařování.
Sledované znaky se dají kombinovat se základními produkčními ukazateli, jako je produkce mléka, složky nebo další ekonomicky důležité vlastnosti. Díky tomu lze krávy a jalovice lépe třídit podle toho, které jsou pro chov nejvhodnější.
Chovatel pak může přesněji rozhodovat, které plemenice připustit a jakého býka k nim zvolit. Je to zkrátka účinný nástroj a šance, jak genetický pokrok ve stádě urychlit.
Důležité je, že tyto znaky jsou dobře dědivé a vycházejí z přesných dat, ne jen z odhadu. Rozhodnutí udělaná dnes se proto mohou projevit už v další generaci krav: lepším dojením, vyšší efektivitou a lepší ekonomikou stáda.
Vítek Pěchota a Magdalena Zajíčková, INPLEM s.r.o.
V dubnu 2026 jsme vypravili skupinu tří dospělých a šesti dětí na maltskou AgriFair. Někteří dospělí byli pozváni jako hodnotitelé výstavy, děti se pak účastnily juniorské soutěže ve výstavnictví.
V úterý 14. dubna 2026 ožil pavilon P na brněnském výstavišti tou nejlepší možnou energií.
Komentář k PH 04/2026
Během výstavy Jarní Zemědělec 2026, která se konala na Výstavišti Lysá nad Labem v rámci jubilejního 62. ročníku veletrhu zemědělství, zahrádkářství a potravinářství ve dnech 18.–22. března 2026, proběhla na výstavišti od 20. března také doprovodná akce - již 5. ročník vícedenního kempu pracovní skupiny The Youngest Breeders CZE.
Tato akce byla zaměřena na vzdělávání mladých lidí (od 6-14 let) v oblasti výstavnictví, tedy bezstresové manipulace se zvířaty, hodnocení exteriéru, přípravy zvířat (fittingu) a jejich správného předvádění ve výstavním kruhu.
Akce se uskutečnila pod záštitou společnosti INPLEM s.r.o., Českého svazu chovatelů málopočetných dojných plemen skotu a Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR.
Vyvrcholením programu byla nedělní soutěž v předvádění telat a jalovic dětmi ve věku od 6 do 14 let, které se zúčastnilo celkem 38 dětí. Soutěž hodnotila rozhodčí Ing. Kateřina Cihlářová za asistence pomocné rozhodčí Lucie Šodkové a probíhala v následujících věkových kategoriích:
Součástí vyhlášení bylo také ocenění v doplňkových kategoriích. Titul Největší srdcař získal Štěpán Hlavnička, Největší pomocník František Samohýl, Největší pracant Jan Balcar a dobrou náladu nejlépe udržoval Lukáš Tomec.



Začátek ve stáji
Všechny přípravy začínají ve stáji chovatele, ne na výstavišti. Nejdůležitější je výběr správného kusu. Chovatel si vybere z celého stáda několik výjimečných zvířat, bonitér pak přijede a vybere pár nejlepších kusů. V našem případě to byly tři jalovice plemene Brown Swiss a jedna jalovice plemene holštýn.
Kolik pozornosti se bezrohosti věnuje po celém světě?
Zbarvení holštýnského plemene bylo tradičně dobu považováno za jednoduchou věc - buď dominantní černé, nebo recesivní červené. Dnes ale zjišťujeme, že dědičnost barvy srsti není tak jednoduchá, jak se dříve předpokládalo.