NÁVŠTĚVA EUROTIER HANNOVER 12.-15.11.2024
Letošní ročník veletrhu přilákal více než 120 tis. návštěvníků ze 149 zemí světa a nabídl prostor pro prezentaci 2 193 vystavovatelů z 51 států.
- Radek Hlavnička
- Zobrazení: 1103
NÁVŠTĚVA EUROTIER HANNOVER 12.-15.11.2024
Letošní ročník veletrhu přilákal více než 120 tis. návštěvníků ze 149 zemí světa a nabídl prostor pro prezentaci 2 193 vystavovatelů z 51 států.
Nejúspěšnější z nich je na 6. místě KRAVAŘE OUTREACH PETRA ET
(CZ 299 357 951) s 3239 body TPI, 1209 NM$ a 1394 lbs mléka.
Beef on Dairy - to je ve světě obecně užívané slovní spojení pro snahu maximálně efektivně využívat všech potenciálů dojných stád. Jedním z těch, které stále mnoho českých chovatelů „nezvedá ze země“, je maximální využití reprodukční schopnosti nezájmových dojnic pro produkci komerčně zajímavého produktu, tedy polomasného zástavu. Zvoní hrana skotu s dvojstrannou užitkovosti?
Úkolem plemenářské firmy tak, jak já tuto úlohu vnímám, je poměrně komplexní. Pro každého plemenáře musí být největším úspěchem a nejlepší reklamou právě úspěšný a spokojený klient.
Jednak společným cílem naší spolupráce s klientem je jeho prosperita, maximální možný a efektivní šlechtitelský pokrok a celkově efektivita a funkčnost chovu. A druhým, pro nás neoddělitelným a neméně důležitým úkolem, je sledovat světové trendy, snažit se předvídat budoucí potřeby a preference našich klientů a připravit je a jejich stáda na budoucí poptávky na trhu. Štěstí přeje připraveným. V prostředí chovu skotu se prostředí trhu mění neustále a generační interval komerčního chovu je v zásadě daný. Poslední velkou změnou, která nyní přehradila dobře zajeté koleje ekonomicky zajímavých prodejů nadbytečného chovného skotu, jsou mimořádná veterinární opatření uplatňovaná v souvislosti s výskytem KHO – BTV3 na českém území. Co teď?
Stav odvětví v ČR dlouhodobě v mnohém kopíruje světové trendy. Tlak na efektivitu produkce. Potřeba akcelerovat genetický zisk. V tom nám pomáhá genomické testování jako nástroj jednak ke zkrácení generačního intervalu na straně býků, ale nakonec i matek, kde ve spojení s reprodukční biotechnologií lze ve velmi specializovaných podmínkách šlechtitelských chovů zkrátit generační interval až na těžko uvěřitelných 3 až 6 měsíců. V prostředí komerčních chovů je genomika plemenic ale hlavně praktickým nástrojem brzké a intenzivní selekce, která je dalším zásadním faktorem pro dosažení vysokého genetického zisku. Zároveň platí, že vysoká intenzita selekce a krátký generační interval jsou tím důležitější, čím méně dědivé jsou znaky, na které šlechtíme.
Za uplynulých dvacet let se průměrná dojivost holštýnek zvedla o 46 % a lze čekat, že za dalších dvacet let bude průměrná holštýnka dojit 15 000 kg – při lineární prognóze. Pokud se čeští chovatelé chopí trendu přesné genomiky, bude to ještě více! Podobně impozantní je výsledek vývoje užitkovosti jerseyského skotu, kde očekáváme, že za dalších dvacet let bude průměrná jerseyka dojit minimálně okolo 11 000 kg mléka a tím se téměř potká s užitkovostí českého strakatého skotu. Namítnete, že chovy specializovaných dojných plemen ale zaostávají v příjmech z produkce zástavu a masa? Dnes zřejmě ještě ano, ale právě v této oblasti očekáváme v České republice revoluční obrat.
Do roku 2050 se očekává nárůst světové populace o 1,7 miliardy lidí. Spolu s rostoucí populací dále poroste světová poptávka po bílkovinách a produkce potravin se bude muset zřejmě až zdvojnásobit. Půdní fond rychle ubývá. A musíme brát v úvahu zvyšující se tlak na efektivitu také ve smyslu snížení tzv. uhlíkové stopy chovu hospodářských zvířat. Podíl chovů zvířat na produkci skleníkových plynů variuje v různých číslech dle zdroje, nicméně při započítání všech aspektů chovů, vč. napájení a produkce krmiv jde až o 14 % lidskou činností indukované produkce skleníkových plynů (společná studie Population Reference Bureau, FAO United Nations Environment Programe a World Resourcec Institute). Současně zažíváme významné tlaky na ekologii i welfare, ať už ze strany spotřebitelů nebo nejrůznějších obskurních aktivistických skupin. A běžný spotřebitel požaduje vysokou kvalitu a nízké ceny.
Realitu prvovýroby mléka a masa bych shrnula do troufalého prohlášení, že stále více lidí, kteří potraviny vyprodukovat neumí, farmářům říká, jak to mají dělat. Ať už se to čtenáři líbí či nikoliv, zřejmě nebude možné před těmito trendy zavírat oči.
Již nyní na tzv. vyspělých trzích pochází většina domácího hovězího masa z vysokoprodukčních dojných stád. Proč? Důvodů je několik.
Z hlediska chovatelů jde o využívání již zmíněného systému Beef on Dairy. Tedy selekce 30 až 50 % zájmových plemenic, které se připouští primárně sexovanými ID na jalovičky pro zajištění obratu stáda a drobnou rezervu. Tímto je zajištěna intenzivní selekce na straně matek a je téměř vyloučena produkce holštýnských býčků. H100 býček, to je jistá finanční ztráta. Nízkými výkupními cenami počínaje, přes nízkou efektivitu výkrmu a až po relativně nízkou cenu masných partií z důvodu nízkého podílu tuku a o třetinu kratší trvanlivosti v čerstvém stavu.
Zbytek plemenic se připouští inseminačními dávkami býků masných plemen. V extrémních případech stád s dobře fungujícím managementem reprodukce může jít až o 70 % plemenic. Přičemž ty funkční, s dobrou reprodukcí nebo krávy zařazené v synchronizačních protokolech, se připouštějí dokonce ID masných býků sexovanými na býčky. Právě díky vysoké poptávce je na těchto trzích rozdíl ve výkupní ceně polomasné jalovice a býka relativně vyšší, než je nyní v ČR.
Angus nebo belgické? Zajímavé je, že toto je do značné míry na „západních“ trzích určeno poptávkou odběratele a ta je zase řízena poptávkou spotřebitele. Na trzích, kde je obliba kvalitního steakového masa, je jednoznačně majoritní poptávka po křížencích s angusem. Důvody jsou nasnadě – je to mramorování a křehkost masa, nebo také delší trvanlivost (díky vyššímu podílu tuku). Ani podkožní tuk, kterým je JUT ve vyšší míře pokryt, zde není odpadem, ale dále se prodává do zemí, kde je naopak poptávka po objemu a mase do zpracovatelského průmyslu – tedy křížencích s belgickým.
Vyvinuly se tak dlouhodobé dodavatelsko-odběratelské vztahy, kde společným cílem dodavatelů i zpracovatelů masa je spokojený spotřebitel, který dlouho neotálí a pro hovězí maso si do obchodu dojde brzy znovu, oblíbí si ho. Ve finále právě tohle pomůže tak stabilizaci cen hovězího masa. Často to jde až tak daleko, že při změně připařovacího plánu v systému Beef on Dairy jsou to zootechnik, plemenář a právě odběratel, kteří společně u jednoho stolu vybírají vhodného býka. Tak, aby byla zajištěna uniformita dodávek masa spotřebiteli.
Současným trendům se přizpůsobily i některé šlechtitelské firmy a producenti inseminačních dávek. Cíleně šlechtí a na trh dodávají masné býky prověřené na potomstvu v dojných stádech. K čemu je chovateli dojnic dobré vědět, jak si vybraný masný býk vede v čistokrevné plemenitbě? Jak velká telata a s jakou obtížností se po něm rodí z masných matek?
Zkrátka, připouštění plemenic masnými býky ve světě už není jen únikovou variantou udržení notorických přebíhalek v reprodukci. Nyní se stává promyšlenou strategií, která jako dílek puzzle krásně zapadá do celkové koncepce efektivního šlechtění dojných stád a zajištění jeho celkové dobré ekonomické prosperity.
Magdalena Zajíčková, INPLEM s.r.o.
V sobotu 19. října 2024 jsme na naší farmě opět přivítali jezdeckou veřejnost na tradiční 25. Hubertově jízdě a 8. Memoriálu Josefa Brázdy.
Nezbývá nám bohužel nic jiného než oznámit, že jeden z nejlepších holštýnských býků historie, již není mezi živými. RUBICON (nar. 20. prosince 2012) ale stále zůstává světovou senzací a chovatelským pojmem. Byl průkopníkem v sexaci spermatu. Jako jeden z prvních býků byl produkován pouze v sexované kvalitě na samice a i díky tomu dosáhl, jako historicky první býk na světě, mety 500 000 ks prodaných sexovaných dávek. Jako bývalá jednička TPI žebříčku dokázal sílu genomiky. Se svými hodnotami dlouhověkosti, konverze krmiv, plodnosti, $NM a $EcoFeed potvrdil současný směr šlechtění mléčného skotu k rentabilitě, dobré ekonomice a dlouhodobé udržitelnosti. Rubicon má celosvětově prověřeno více než 38 000 dcer v 6 257 stádech. Je leadrem v hodnotě $NM pro býky s počtem dcer nad 30 000.
V ČR po něm máme k dnešnímu dni narozeno 1 966 potomků (398 býčů, 805 jalovic a 763 laktujících krav). Jeho dcery u nás uzavírají první laktace (564 uzávěrek) na průměru 10 158 kg mléka při T 4,09 % a B 3,41 %. Na podnicích po něm máme ještě řadu březostí a jeho inseminační dávky jsou stále k dispozici.
Jana Svobodová
V polovině září zorganizovala firma Inplem ve spolupráci se šlechtitelskou firmou Cogent odborný zájezd pro několik chovatelských nadšenců z Čech do Velké Británie.
Aktuální genomické žebříčky pro plemena JERSEY a BROWN SWISS jsou ke shlédnutí níže po rozkliknutí odkazů.
Stále více českých holštýnek překračuje hranici 3000 bodů TPI. V aktuální topce jich je již 83 a u naprosté většiny se vyskytují otcové Thorson, Captain a Outreach.
Topce dle TYPU stále dominují plemenice z 1. ZAS Chorušice.
TOPky dle TPI a TYPU pro plemeno HOLSTEIN
Nejen v USA prokazujeme odbornost a intuici, na kterou jsme hrdí, když se mezi prověřenými býky usazují ti, které jsme jako „genomáky“ vybrali do naší nabídky (viz předešlý příspěvek). Itálie je naše srdeční záležitost a s potomstvem italských býků máme v ČR skvělé zkušenosti. Je radost vidět, že nás "naši italští genomáci" opět nezklamali!
Americké plemenné hodnoty jsou tu. Od úterního odpoledne je zaníceně zkoumají snad všichni plemenáři a chovatelé holštýnského skotu, kteří se zajímají o trendy a cesty k efektivnímu chovatelství.
Ještě jedno malé ohlédnutí - sestříhané video z celé výstavy Na Hadačce 2024, kterou navštívilo přes 4 100 návštěvníků.