Pokroky v genomice a využití dat z robotického dojení výrazně zpřesnily odhady, jak budou budoucí dojnice vypadat a jak si povedou při dojení v automatických systémech. Díky spojení genetických markerů, údajů z robotů získaných laserovým měřením a vlastních genomických plemenných hodnot dnes mohou chovatelé úspěšně selektovat krávy, které jsou nejen vysoce produkční, ale také efektivní, s ideálně tvarovaným vemenem, klidné při dojení a schopné rychlého a plynulého vydojení. To v konečném důsledku zvyšuje ekonomiku a efektivitu moderních mléčných provozů.
Základem efektivního dojení je správné utváření a stavba vemene. Dobře rozmístěné a přiměřeně dlouhé struky spolu s vyváženým vemenem umožňují rychlejší nasazení dojicího zařízení, důkladnější vydojení a plynulejší průběh celého procesu - ať už v klasické dojírně, nebo v robotickém systému.
Výzkum STgenetics v oblasti znaků pro dojení robotem
Společnost STgenetics se výzkumu vlastností spojených s dojením robotem věnuje systematicky již více než pět let. Za tu dobu shromáždila přes 2,5 milionu denních záznamů z dojících robotů od více než 15 000 krav. Tento rozsáhlý výzkum vyústil ve vytvoření indexu Robotic Cow Index (RCI). Jde o vůbec první genomický index, který je zaměřen na genetiku pro dojení ve 21. století a je postaven přímo na reálných datech z dojicích robotů. Cílem zavedení RCI je přinést jednoznačné zlepšení průběhu dojení, efektivity práce a celkové ziskovosti stáda v budoucnu.
Společnost STgenetics na tento výzkum a vývoj RCI navázala v dubnu 2026 zavedením nových, vysoce přesných digitálních znaků měřených pomocí laseru přímo v robotech. Mezi tyto selekční znaky patří:
- DFTD (Digital Front Teat Distance) – rozmístění předních struků
- DRTD (Digital Rear Teat Distance) – rozmístění zadních struků
- DTL (Digital Teat Length) – délka struků
- DUT (Digital Udder Tilt) – vyváženost vemene
Od vizuálního hodnocení k přesným digitálně získaným datům
Zavedení těchto znaků znamená dost zásadní technologický posun v přesnosti plemenářské práce. Dříve jsme hodnotili krávy a jejich vemena "od oka", každý po svém. Nyní můžeme hodnotit velmi přesně na základě ohromného objemu velmi přesných dat - nasbíraných několikrát denně na mnoha tisících krav.
Z chovatelského hlediska je navíc úplně zásadní, že heritabilita (dědivost) těchto digitálně měřených vlastností přesahuje 35 %. To znamená, že sledované znaky velmi dobře reagují na selekci.
Chovatelé tak dostávají do rukou šlechtitelsky účinný nástroj, který jim umožní dosahovat rychlého a měřitelného pokroku ve stavbě vemene a efektivitě dojení u dcer vybraných býků.
Skóre temperamentu při dojení - Milking Temperament Score
Krávy, které jsou při dojení klidné a cítí se pohodlně, se dojí rychleji a snáze. Proto je skóre temperamentu při dojení (MTS), v moderních mléčných chovech čím dál důležitější. Dříve se povaha krávy při dojení hodnotila hlavně odhadem, tedy podle toho, jak ji člověk viděl a jak se mu zdála. Nyní na to můžeme jít přesněji: používat skutečná data z provozu.
Výpočet MTS vychází z toho, jak se kráva v robotu reálně chová. Sleduje se například:
- čas přípravy vemene před dojením 8 %
- čas potřebný k naskenování vemene 15 %
- čas nasazení strukových násadců 30 %
- čas ošetření po dojení 30 %
- zbytkový čas v boxu po dojení 17 %
Jednoduše řečeno: čím klidněji kráva v robotu stojí a čím rychleji spouší a vydojí mléko, tím snazší, rychlejší a efektivnější je celé dojení. Vyšší hodnota MTS je žádoucí: to jsou krávy, které při dojení nezdržují přešlapováním a zbytečnými pohyby, nemají tendenci kopat, ale jednoduše a klidně se postaví a nechají se rychle a snadno obsloužit.
Jak mohou chovatelé využít tyto nové vlastnosti ve šlechtění?
Nejlépe prostřednictvím kombinace genomického hodnocení a chromozomálního matingu, kde se všechny získané znaky zhodnotí v připařování.
Sledované znaky se dají kombinovat se základními produkčními ukazateli, jako je produkce mléka, složky nebo další ekonomicky důležité vlastnosti. Díky tomu lze krávy a jalovice lépe třídit podle toho, které jsou pro chov nejvhodnější.
Chovatel pak může přesněji rozhodovat, které plemenice připustit a jakého býka k nim zvolit. Je to zkrátka účinný nástroj a šance, jak genetický pokrok ve stádě urychlit.
Důležité je, že tyto znaky jsou dobře dědivé a vycházejí z přesných dat, ne jen z odhadu. Rozhodnutí udělaná dnes se proto mohou projevit už v další generaci krav: lepším dojením, vyšší efektivitou a lepší ekonomikou stáda.
Vítek Pěchota a Magdalena Zajíčková, INPLEM s.r.o.