Zbarvení holštýnského plemene bylo tradičně dobu považováno za jednoduchou věc - buď dominantní černé, nebo recesivní červené. Dnes ale zjišťujeme, že dědičnost barvy srsti není tak jednoduchá, jak se dříve předpokládalo.

Jak víme, každé zvíře získává polovinu genetické informace od každého z rodičů. Ve většině populace mají oba rodiče geny pro černé zbarvení, tedy i jejich potomek je černostrakatý. Malá část populace však zdědí od jednoho rodiče gen pro černou barvu a od druhého gen pro červenou barvu. Zvíře se narodí černé, protože černá barva je dominantní, ale geneticky je Red Carrier (RC), tedy nositelem recesivního červeného genu, který může přenést na své potomky.

Pokud se plemenice RC připáří s býkem RC, existuje 25% pravděpodobnost narození červeně zbarveného telete, tzv. RED holštýn. Každé RED zvíře pak může svému potomstvu předávat už pouze RED faktor, tedy gen pro červenostrakatost.

ČERNÁ / ČERVENÁ

Na počátku 70. let minulého století se objevila zajímavá odchylka. Býk Hanover-Hill Triple Threat-Red se narodil jako červený, ale přibližně v šesti měsících věku jeho srst postupně zčernala. Od matky zdědil recesivní červený gen, ale od otce, legendárního býka Roybrook Telstar, zdědil tzv. black/red gen. Dnes je tato genetická odchylka známá jako haplotyp HBR (Holstein black red). Pozdější výzkum ukázal, že na tradičním genovém místě pro barvu srsti se ve skutečnosti nacházejí čtyři možné alely, nikoli pouze dvě. Podle jejich dominance jsou to: gen pro černou barvu, gen black/red, divoký typ červené barvy a recesivní červenou barvu. Divoký typ červené se chová stejně jako recesivní červená. Problémem je, že některé metody genetického testování nedokážou spolehlivě rozlišit gen black/red od divokého typu červené, což může vést k nesprávnému vyhodnocení barvy. V praxi se však rozdíl projeví – telata s genem black/red postupně mění zbarvení z červeného na černé přibližně kolem šesti měsíců věku, zatímco zvířata s divokým typem červené zůstávají červená po celý život. Z tohoto důvodu není genetické testování tohoto genu vždy stoprocentně spolehlivé a je nutné sledovat rodokmen.

Mezi známé býky nesoucí HBR patřili například Storm nebo Baxter, přesto se tento gen v současné populaci špičkových plemeníků vyskytuje spíše vzácně.

VARIANT RED

V 80. letech byla v Kanadě zaznamenána další zásadní odchylka v dědičnosti barvy srsti. Kráva

Surinam Sheik Rosabel-Red, dcerou býka Sheik, který byl homozygotně černý. Podle tehdejších znalostí tedy neměla mít žádnou možnost být červeně zbarvená. Přesto byla červená, což vedlo k objevu druhého genového místa ovlivňujícího barvu srsti u holštýnského plemene.

Na tomto druhém lokusu DNA se vyskytuje velmi vzácná alela označovaná jako variant red, která má dominantní účinek a dokáže překrýt účinek genů na tradičním místě pro barvu srsti. V haplotypu býků a plemenic ji nalezneme s označením HDR (Holstein dominant red). Díky tomu je možné převést i špičkové černobílé linie do červeného zbarvení během jediné generace.

Variant red má však i své nevýhody. Pokud je HDR plemenice připuštěna k pravému červenému býkovi (HRR), může se přibližně v polovině případů narodit černé tele. Je to způsobeno tím, že 50 % potomků nemusí zdědit gen variant red a u těchto telat se projeví černý gen, který byl u matky překrytý. Další zvláštností je, že některá HDR zvířata mohou s věkem částečně měnit zbarvení směrem k černé.

Označení variant red může být NĚKDY matoucí. Red Carrier (RC) je černé zvíře nesoucí recesivní červený gen na tradičním genovém místě (lokus E). Naproti tomu Variant Red Carrier (VRC neboli HDR) je zvíře, které je červené, protože nese jednu kopii genu variant red. Označení VRC/HDR znamená homozygotní variant red, tedy zvíře se dvěma kopiemi tohoto genu, které bude předávat červené zbarvení všem svým potomkům bez ohledu na zbarvení partnera.

V celé populaci existuje pouze několik takových jedinců. Většina současných VRC býků pochází z linie Stonedene Fools Gold- Red, která zdědila gen variant red od krávy Rosabel-Red.

Pěchota Vítek